Snížení základního kapitálu

8.0.5

Snížení základního kapitálu

Martin Děrgel

 NahoruSnížení základního kapitálu

Základní kapitál ("ZK") typických kapitálových společností – s.r.o., a.s. – je kvůli ochraně jejich věřitelů limitován zdola (u s.r.o. 200.000 Kč, u a.s. 2 mil, resp. 20 mil, byla-li založena veřejnou nabídkou akcií nebo byl takto zvýšen její ZK). Pokud je ZK vyšší než tato nepodkročitelná minima, lze jej snížit, nejvýše na uvedené limity. V tomto stručném příspěvku si stihneme připomenout pouze základy poměrně obsáhlé tématiky.

Manažeři kapitálových společností někdy ve svých strategických plánech dospějí k závěru, že by bylo záhodno snížit ZK, případně po něm volá samotný společník (akcionář). Je třebaže si ale uvědomit, že na rozdíl od relativní lehkosti zvýšit ZK, je jeho snížení citelně právně zkomplikováno v zájmu věřitelů i společníků.

Motivem pro snížení ZK může být řada důvodů a ObchZ zná hned několik způsobů, jak snížení provést.

Důvody snížení ZK:

1. Povinnost ze zákona, kdy společnosti reálně hrozí zrušení likvidací i bez návrhu soudem:
   1. společnost v zákonném termínu nezcizila vlastní akcie (zatímní listy) nebo vlastní podíly,
   2. nevyrovnaná ztráta v určitých případech podle speciálních zákonů (banky, investiční fondy).
2. Dobrovolné rozhodnutí společnosti, které může být obecně dvojí povahy:
   1. Efektivní, kdy klesá jak kapitál tak i majetek společnosti:

      • nadbytečnost velkého kapitálu,

      • odčerpání peněz společníky,

      • prodlení upisovatele se splácením vkladu,

   2. Nominální, které se odbývá pouze v rámci vlastního kapitálu, majetek společnosti se nemění:

      • úhrada účetní ztráty (lze doporučit k pozornosti § 193 ObchZ, který platí i pro s.r.o.),

      • vytvoření rezervního fondu na budoucí ztráty.

I v případě dobrovolného snížení ZK musí být přednostně použity vlastní akcie (zatímní listy), resp. vlastní podíly, které má společnost v majetku. Nemohla je sice upsat (společnost nemůže být svým vlastním zakladatelem ani upisovatelem), ale mohla je za určitých okolností nabýt od svých společníků. Např. při vyloučení společníka, při přeměně (transformaci) coby prvek ochrany menšinových akcionářů, při nabytí za účelem snížení ZK apod., přitom je nutno naplnit řadu podmínek ObchZ, zejména maximální dobu této držby.

Při snižování ZK se ještě více vyplatí právní pomoc zkušeného právníka, neboť nesprávný postup představenstva, resp. jednatelů společnosti při snížení ZK může vyústit dokonce až v jejich osobní trestní postih ve smyslu § 125 trestního zákona č. 140/1961 Sb., coby zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.

Společným vstupním předpokladem úspěšného snížení ZK je řádné informování věřitelů o tom, aby přihlásili do 90 dnů své pohledávky obesláním známých věřitelů (pouze u a.s.) do 30 dnů od rozhodnutí valné hromady (schválené kvalifikovanou většinou 2/3) i formou veřejné výzvy v Obchodním věstníku (u s.r.o. do 15 dnů rozhodnutí valné hromady), a to dvakrát s časovým odstupem 30 dnů. Společnost se poté s přihlášenými věřiteli (chtějí-li) dohodne na přiměřeném zajištění nebo uspokojení pohledávek. To vše je třeba rejstříkovému soudu prokázat. Výzva věřitelům a zajištění jejich pohledávek se nevyžaduje při nominálním snížení ZK:

• úhradou ztráty nebo

• přídělem do rezervního fondu až do výše 10 % základního kapitálu.

Snížení ZK je právně účinné dnem zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku ("OR"), a teprve po tomto dni lze společníkům přiznat a vyplatit částky odpovídající snížení jejich vkladů.

Jaké existují způsoby snížení ZK:

1. Použití vlastních akcií (vlastních zatímních listů), resp. vlastních podílů s.r.o., jak bylo předesláno, tuto možnost nelze nikdy pominout, má absolutní přednost před ostatními způsoby snižování ZK,
2. Snížení jmenovité hodnoty akcií, příp. zatímních listů, resp. snížení výše vkladů s.r.o.,
3. Vzetí akcií z oběhu na základě losování, jedná se o formu nuceného vyvlastnění majetku akcionáře, kterou ObchZ poměrně přísně reguluje a která musí být vždy za přiměřenou úplatu,
4. Vzetí akcií z oběhu na základě veřejného návrhu, označuje se za podmíněné snížení ZK neboť závisí na zájmu oslovených akcionářů, může jít o vzetí akcií za úplatu nebo bez úplaty,
5. Upuštění od vydání nových akcií (podílů) společníka, který je v prodlení se splácením emisního kursu akcií, resp. vkladu, společníkovi je prominut neuhrazený nedoplatek, ve své podstatě se jedná o vyvlastnění,
6. Specifickým případem je souběžné snížení a zvýšení ZK na jedné valné hromadě, např. nesplacené peněžité vklady blokují úpis peněžitých vkladů jinými zájemci, proto se nejprve sníží ZK o nesplacené peněžité vklady a ihned je možno upisovat nové peněžité vklady apod.