1.1
Daňové a účetní doklady elektronicky
Ing. Zdeněk Morávek
Elektronizace je naprosto nevyhnutelným současným trendem ve všech sférách našeho života, daňovou a účetní nevyjímaje. Zcela zásadní dopad má do oblasti daňových a účetních dokladů. Velmi důležitá je skutečnost, že elektronické doklady a písemnosti jsou zcela rovnocenné s listinnými a mohou je nahradit v plném rozsahu.
Pro dokreslení celé situace a současného stavu bych úplným úvodem zmínil důležitý zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který se označuje také jako "digitální ústava". Digitální službou se v podstatě rozumí jakýkoliv úkon, který činí orgán veřejné moci vůči fyzické či právnické osobě jakožto uživateli, nebo tento uživatel vůči orgánu veřejné moci. Základní myšlenkou tohoto zákona je, že uživatel má právo, aby jako možnost a jednu z cest mohl využít digitální cestu. A tedy, že orgán veřejné moci má povinnost příslušnou službu nabízet také v elektronické podobě.
Další naprosto zásadní oblastí je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, označované zkráceně jako eIDAS. Cílem nařízení je posílit důvěryhodnost elektronických transakcí a v důsledku toho posílit efektivnost on-line služeb a elektronického obchodu. Nařízení je v členských státech EU přímo použitelné (není tedy potřeba jej do právních řádů implementovat zákonem). Český právní řád se přesto v důsledku Nařízení eIDAS dočkal doprovodných zákonů, zejména zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.
NahoruNáležitosti dokladů
Z pohledu daňových dokladů, ať už jsou v listinné nebo elektronické podobě, je zásadní úprava a vymezení jejich náležitostí. V případě daňových dokladů bude zásadní úprava z pohledu daně z přidané hodnoty, tedy úprava § 26 až § 35a ZDPH. Základní náležitosti daňového dokladu jsou vymezeny v § 29 odst. 1 ZDPH a jedná se o tyto údaje:
a) označení osoby, která uskutečňuje plnění,
b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) rozsah a předmět plnění,
g) den vystavení daňového dokladu,
h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
j) základ daně,
k) sazbu daně,
l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně.
Dále se náležitosti mohou lišit nebo doplňovat pro další typy daňových dokladů (zjednodušený daňový doklad, doklad o použití, splátkový kalendář, platební kalendář atd.).
Z § 26 odst. 2 ZDPH jednoznačně vyplývá, že daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu.
V případě účetních dokladů náležitosti vymezuje § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Účetní doklad musí obsahovat:
a) označení účetního dokladu,
b) obsah účetního případu a jeho účastníky,
c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle…
